„Kdybych měla dceru, neříkala by mi mami, ale plán B...“ Těmito slovy začala básnířka Sarah Kay svou řeč, která jí vynesla dva potlesky ve stoje na TED2011. Vypráví příběh proměny -- z náctileté holky s široce otevřenýma očima, která se noří do veršů v newyorském Bowery Poetry Clubu, do učitelky, která dětem ukazuje sílu sebevyjádření v projektu V.O.I.C.E. -- a také předvádí dvě nezapomenutelná vystoupení „B“ a „Hirošima“.
