Čtete-li báseň a cítíte se jí dojati, ale následně zjistíte, že byla ve skutečnosti napsána počítačem, měli byste z daného zážitku jiný pocit? Mysleli byste si, že ten počítač vyjádřil své pocity a byl kreativní, nebo byste měli pocit, že jste se stali obětí levného triku? V této prezentaci spisovatel Oscar Schwartz zkoumá, proč tak silně reaguje na myšlenku, že by počítač psal poezii -- a jak nám tato reakce pomáhá pochopit, co to znamená být člověkem.
--
Test poezie #1
Báseň 1
Muško má,
hru letních chvil
jsem lhostejnou rukou
ti ukončil.
A mouchou jak ty
jsem, muško má.
A nejsi člověkem
tak jako já?
Báseň 2
Můžeme cítit
Aktivista skrz tvůj život je
Ráno
Odmlčí se, aby viděl, papež nesnáším ty
Ne všechny noci, aby začal
Jinak skvělý
Budu had vířící
Rozsáhlý odhad
Totální retardovaní křečci, jestli já
Vím já dát na rok rozhodující
Naprosto.
Test poezie #2
Báseň 1
Lev řve a pes štěká. Je zajímavé
a úchvatné, že pták létá a
neřve nebo neštěká. Kouzelné příběhy o zvířatech
jsou v mých snech a budu jim všem zpívat, jestli já
nejsem unaven a vyčerpán.
Báseň 2
Ó! Klokani, flitry, čokoládové sody!
Jak jste překrásné! Perly,
harmoniky, jujuby, aspiriny! Všechny
ty věci, o kterých vždy mluvili,
stále činí báseň překvapením!
Ty věci jsou s námi dnem každým,
dokonce i na předmostí a márách. Ony
mají smysl. Jsou silné jako kameny.
Test poezie #3
Báseň 1
Rudé vlajky, důvod pro hezké vlajky.
A stuhy.
Stuhy vlajek
A materiál k nošení
Důvod pro materiál k nošení
Dej potěšení.
Můžeš mi dát kraje.
Kraje a půdu.
Kraje a kola.
Všechna kola jsou dokonalá.
Nadšení.
Báseň 2
Zraněný jelen skáče nejvýše,
Slyšel jsem narcis
Slyšel jsem vlajku dnešní
Slyšel jsem lovce mluvit;
Toť jen extáze smrti,
A pak zlom je téměř dokonán,
A úsvit se blíží
úsvit se blíží
tak, že se můžeme dotknout zoufalství a
horečné naděje všech věků.